Přestože víkend na Lipnici jsme měli dohodnutý poměrně dlouho dopředu, adekvátně jsme se na něj těšili a chtělo nás jet mooooooc, nakonec byl odjezd docela slušně neplánovaný, do posledních chvil nejistý a poměrně chaotický. Filípek nám zamluvil ubytování a nocleh ve dvou penzionech (takhle luxusně jsme snad ještě při potápěcí akci nebydleli) a převzetí klíčů dohodnul na osmou večer. To se ukázalo (jako nakonec šťastně zvládnutý) kámen úrazu. Naši zaměstnavatelé a klienti se totiž rozhodli nás řádně podusit, což část výpravy odnesla zpožděným odjezdem z Prahy a někteří dokonce oproti původním plánům dorazili až v sobotu. Práce prostě nepočká. Převzetí klíčů zachránili Luděk s Kačkou, kterým v pátek do života nikdo kecat nemohl, protože si chytře vzali dovolenou. V různých časových intervalech a v různých stupních únavy a nervozity se nás tak nakonec v pátek ubytovalo jen deset. Co se dělo večer moc nevím, protože jediné, na co jsem se po příjezdu dokázala soustředit, byla sprcha a postel. To se mi splnilo a pohodlně jsem si chrupkala až do rána bílého.

Po ranním příjezdu Kamila s Markem pánové vyrazili na první sobotní ponor (lom s výstižným názvem "Šestka", dámy se věnovali jiným aktivitám, jako jsou děti, nákupy nebo procházky. Po obědě a siestě jsme vyrazili na další ponor, tentokrát k lomu, který familiárně nazýváme "Trojkou". Kromě larvy vážky a nějaké jiné drobné havěti jsme neviděli nic zajímavého, viditelnost byla tak dva metry a stejně jako dopoledne šlo spíš o pocit, že je člověk ve vodě.

Bylo sice nádherné počasí a i když meteorologové slibovali deště, odpoledne parádně svítilo sluníčko, na výlet se nám ale nechtělo. Až na Luďka s Kačkou a Jirku s Markétou, kteří v rámci tréninku na Krále Šumavy vyrazili poznávat okolí na kole. Náš zbyteček se nehnul od baráčku - kluci se střídali v jízdě na Martinově (Markétině) motorce, kterou si přivezl Karel, hráli jsme kuželky, obdivovali krásu místa a kritizovali architektonické propozice trochu nesmyslně postaveného a nedomyšleného penzionku. Z letargie nás vytrhlo až grilování masíčka na terase, které jsme si jako vždy náležitě užili (jenom Pepa se cukal a i když masíčko od něj ugrilované je prostě nejlepší, museli jsme se tentokrát s Kamilem a Ondrou aktivně zapojit. Kamila to zmohlo natolik, že nakonec pohrdl flákotou a dojídal se na grilu opečenou topinkou… Že by se z něj nakonec stal vegetarián, jak pořád vyhrožuje?). V průběhu grilování dorazil Míla s Jitkou a o večerní program (konečně začalo pršet) bylo postaráno. Promítali jsme si film o objevování nových jeskynních systémů, který v únoru Míla natočil v Mexiku a doufá, že s ním vyhraje Tachov. Naději má, cenoty byly nádherné a film záživný. Takže mu to přejeme.

Odpoledne část výpravy odjela, zbytek se vydal na místní hrad, kde nám naprosto úžasný pan průvodce hodinu ukazoval, co se dalo. Víc takových lidí a památky nás začnou lákat nejen zvenku! No, a to bylo tak všechno. Doufám, že příští víkend budeme míň unavení a mít lepší náladu (teda já), protože nás čeká MILIČÍN a zkoušky našich kurzistů!

Účastníci (podle příjezdu):
Luděk, Kačka, Gábina, Ondra, Filip, Kamila, Pepa, Karel, Martina, Vilík, Nikolka, Marek, Kamil, Jirka, Markéta, Martin, Markéta, Barunka, Míla, Jitka

Další fotky jsou tady